Ani jsme se nenadáli a Bažantrikulace v čudu, semestr pomalu taky. A já si sypu popel na hlavu, že jsem se za ty měsíce prakticky nepohnul z místa.

Asi bych měl psát častěji. V poslední době se totiž stává, že jakmile napíšu článek, tak druhý den se stane něco zásadního.

V posledním týdnu se cítím jako při projížďce na sinusoidě. No co, o tom se zpívá i v té písničce od Suchého a Šlitra, jenže mám pocit, že v té písničce se počítá s trošku delší periodou.

... aneb Jaderka je boží!!! Nevím jak vy, ale já jsem zažil nejspíš nejspeciálnější víkend svého nudného života, který bude mít zatím nepředvídatelnou dohru.

Možná už bylo na čase, přece jen, takhle zanedbávat své dítko (i kdyby to bylo dítko nechtěné), to se nesluší. Takže se za cinkání kolébky pana Newtona (moje nová hračka, schválně kolik procinkaných dnů vydrží) pouštím do psaní.

Když jsem si před zhruba měsícem kupoval své vysněné triko s logem Svijany, netušil jsem, jaký bude mít úspěch u okolí. Na ulici mě začali zastavovat náhodní chodci, které zajímalo, kdepak je v Praze dobrá hospoda. A já samozřejmě pár dobrých hospod znám :-P

Tak ty ještě stále nemám - právě naopak. Čím víc normální prázdninový čas ubíhá, tím víc se učím proti své vůli. Matematické předměty jsem se učil s nadšením, fyziky jsem se učil celkem rád a nyní přichází programování. A to se učím vyloženě nerad.

Tak zítra mě čeká další zkouška. Už pátá v tomhle semestru. A zároveň i důvod, proč sedím doma, místo abych se... válel doma? Plně jsem souhlasil s panem doktorem Uhlířem, který říkal, že ti z nás, co budou chtít studovat "modeling" budou chtít zvládnout elektřinu a magnetismus s vynaložením co nejmenšího úsilí. Přesně to je můj případ, říkal jsem si... A ejhle, zatím jsem se nikdy nepřipravoval na žádnou zkoušku takhle dlouho (algebra těsně v závěsu).

Rusky se sice učím, ale na předklad tohoto jsem ještě zdaleka krátký. Hlavně, že mi to ukrátí dnešní noc (a nejspíš i ty další ;-)).